KDE CVIČÍME

Hlučín

Dr. E. Beneše 586/7, 748 01 Hlučín

CVIČÍME

Mapa Hlučína
Gymnázium Hlučín rok 1920

Vznik školy

Vznik hlučínského gymnázia byl spjat s připojením Hlučínska k ČSR v roce 1920. Zásluhu na založení školy měli zvláště někteří slezští rodáci, kteří získali významné funkce v zemské slezské vládě. Škola měla od počátku plnit dva cíle. Jednak vzdělávat místní inteligenci, jednak přispět k národnímu uvědomění hlučínského obyvatelstva. Postoj českých úřadů, vlastenců i samotných profesorů gymnázia byl takový, že vnímali Hlučínsko jako český kraj, který se ne vlastní vinou poněmčil a je nutno jej znovu vrátit do českého národního života. Proněmecké postoje většiny místního obyvatelstva chápali jako dočasnou záležitost, kterou lze překonat soustavným osvětovým a výchovným působením. Proto také byla na problematiku školství od počátku upřena zvýšená pozornost.

Vývoj v období první republiky

Zřízením státního reálného gymnázia v Hlučíně, který před tím školu tohoto typu neměl, byl pověřen zkušený pedagog a kulturní pracovník Jan Zacpálek. K základní charakteristice prvorepublikových gymnázií patřila jejich osmiletá délka a stále ještě výrazné zaměření (i v případě gymnázií reálných) na výuku jazyků. Jedním z klíčových předmětů proto byl jazyk latinský.

Na počátku své existence se škola musela potýkat s řadou problémů, které se dařilo překonávat jen postupně. Neexistovala vhodná budova, gymnázium bylo nakonec umístěno v objektu zvaném Charlottenstift, dnešní ovšem podstatně přestavěný Dům dětí a mládeže. Musel se zajistit nábytek, pomůcky, knihy a učebnice. Samostatným problémem byl nábor žáků. V počátcích se na gymnázium hlásilo jen minimum dětí z Hlučínska. Obtížné bylo také získání pedagogických pracovníků. Mnohým se do Hlučína s jeho složitými národnostními a sociálními poměry nechtělo.

Přesto se dá říci, že gymnázium mělo neuvěřitelné štěstí. Přízeň úřadů umožnila rychlé vybudování nové školní budovy (od roku 1924 začala sloužit výuce a škola v ní sídlí dodnes). Také žáků neustále přibývalo, a to včetně rodilých Hlučíňanů. Mezi vyučujícími se, přes časté obměny sboru, našly výrazné osobnosti. Za všechny uveďme alespoň dlouholetého ředitele školy Josefa Morice.

Přes všechnu snahu, kterou gymnázium prokázalo, se nelze zbavit pocitu, že po celou meziválečnou dobu tvořilo určitý český pro sebe žijící ostrov obklopený proněmeckými postoji velké části obyvatel Hlučínska. To se plně projevilo na konci 30. let. Nepokoje v pohraničí a následné mnichovské události znamenaly náhlý konec školy v její původní organizační a ideové podobě.

Oberschule

Následující období je proto obdobím diskontinuity. Přesto však v některých aspektech do dějin naší školy patří. Nově vzniklá německá Ostlandschule (později Oberschule für Jungen) působila ve stejné školní budově, převzala její vybavení včetně sbírek (ale bez archivu a knihovny) i část žáků (dle svědectví pamětníků asi čtvrtinu).

Obnova po válce a první školské reformy

Když skončila válka, začalo nelehké obnovování českého reálného gymnázia. Nenahraditelnou roli zde sehrál především Pavel Strádal, který se stal novým ředitelem. Jeho znalost místních poměrů a pochopení pro ně (na škole působil už za první republiky a po válce se jako jediný z učitelů vrátil), stejně jako jeho organizační schopnosti umožnily postupnou obnovu školy. Ve školním roce 1945/1946 se učilo ještě v určitém provizoriu, ale od následujícího roku se již přešlo na zcela řádnou výuku.

Rokem 1948 došlo k výrazným politickým a společenským změnám, které se musely odrazit i v životě školy. Mimo jiné začalo i období organizačních změn ve školství. V průběhu školního roku 1948/1949 vstoupil v platnost zákon o jednotné škole, podle kterého byla gymnázia přeměněna na školy čtyřleté. Ve stejném roce se začal měnit také název gymnázia. Aktivitou představitelů místní samosprávy a vojenské posádky získala škola v roce 1949 čestný název Gymnázium jaselských dělostřelců. Toto organizační uspořádání včetně čestného názvu ale vydrželo jen krátce.

Jedenáctiletá a střední všeobecně vzdělávací škola

Už v roce 1952/1953 byla schválena další podstatná reforma školství, ve svých důsledcích ještě závažnější než ta první. Reforma spočívala ve vytvoření tzv. jedenáctiletých škol. Jedenáctiletá škola v sobě spojovala jak základní, tak i gymnaziální školství. Hlučínská jedenáctiletá škola vznikla od šk. roku 1953/1954 sloučením dosavadního gymnázia, tzv. 2. střední školy (měšťanské školy), 1. národní školy a 3. národní školy. Vznikl tak kolos s 20 třídami a bylo třeba učinit řadu organizačních a administrativních opatření. Navíc došlo ke změně ve vedení školy. Ředitelem jedenáctiletky se stal Matěj Tureček, kterého později opět nahradil Pavel Strádal. Za této situace se středoškolská výuka na třetím stupni značně zkomplikovala. Také vznikl problém s nedostatkem místa. Velkou část budovy gymnázia zaplnily třídy prvního a druhého stupně, odborné učebny musely být používány jako běžné kmenové třídy a učilo se i v místnostech, které k tomu nebyly původně určeny.

Částečnou změnu k lepšímu přinesl až nový školský zákon z konce roku 1960, podle kterého se od roku 1961 dosavadní 9. – 11. ročníky jedenáctiletek změnily na samostatné střední všeobecně vzdělávací školy. U nás změna probíhala pomalu. Vzhledem k malému počtu tříd zůstala SVVŠ hospodářsky a organizačně spojena se základní devítiletou školou, která rovněž vznikla podle nového zákona. ZDŠ fungovala přitom i nadále v budově gymnázia. Ředitelem školy byl Vilém Plaček a později Radoslav Adamec. Teprve od školního roku 1963/1964 došlo k organizačnímu rozdělení obou škol, ale obě se nadále nacházely v jedné budově. Novým ředitelem samostatné SVVŠ byl jmenován Stanislav Rambousek.

Návrat ke gymnáziu

Šedesátá léta byla obdobím určité stabilizace. Projevila se ve fungování pedagogického sboru (nedocházelo k tak častým personálním změnám a mnozí pedagogové spojili s hlučínským gymnáziem celou svou profesní kariéru) i v náboru žáků (postupně rostl počet zájemců o studium). Tento vývoj podstatným způsobem nenarušily ani události následující po srpnu 1968, i když několik pedagogů muselo ze školy odejít. V roce 1968 byl přijat zákon, kterým se všeobecně zaměřeným středním školám vrátil tradiční název gymnázium a došlo k změně délky studia na 4 roky. Od roku 1972 pak základní škola definitivně opustila poslední prostory, které ještě měla v budově k dispozici, což společně s rozsáhlou rekonstrukcí objektu v letech 1976 – 1980 výrazně přispělo k zlepšení podmínek vyučování. Ředitelskou funkci převzal v roce 1973 po řediteli Rambouskovi dlouholetý člen sboru Jaromír Volek.

V 70. a 80. letech se změny odehrávaly spíše v oblasti vyučovaných předmětů a metod PRÁCE. Opět byl posílen význam polytechnického vyučování. Byl vytvořen nový předmět základy výroby a odborné přípravy, který se na škole vyučoval v několika zaměřeních (základy strojírenství, stavebnictví, ekonomiky a zemědělství). Z dnešního pohledu jako trvalejší se ovšem ukázalo spíše zavedení jiné novinky – předmětu informatika a výpočetní technika, který se začal vyučovat od roku 1986/1987. V první polovině 80. let vznikla jedna z tradic naší školy, kterou je NON STOP neboli nepřetržité několikahodinové volejbalové utkání mezi jednou maturitní a jednou předmaturitní třídou. Tato akce se jen s drobnými obměnami udržela na škole dodnes.

V roce 1983 odešel Jaromír Volek do důchodu a nahradil ho RNDr. Jiří Bárta jako nový ředitel. Jiří Bárta pak kromě krátké epizody ve funkci krajského inspektora v letech 1988 a 1989 (ředitelem školy v té době byl Jaroslav Horák) působil na škole až do roku 2005, kdy se rozhodl odejít ze zdravotních důvodů. Novým ředitelem školy se po něm stal Mgr. Jiří Šebesta.

Polistopadové období

Polistopadové období přineslo řadu změn, na které musela škola reagovat. Byla to doba mnoha příležitostí, ale ovšem také různých problémů, jejichž vyřešení se školství často nedočkalo. Na naší škole bylo bezpochyby největší změnou rozhodnutí o postupném přechodu ze čtyřletého na šestileté gymnázium, včetně vypracování vlastního učebního plánu a rámcových osnov pro tento typ vzdělávání. Upravovaly se také učební plány čtyřletého studia. První studenti šestiletého studia nastoupili v září 1993. Počet šestiletých tříd narůstal a pozvolna začal měnit charakter školy. Plánovaný přechod na čistě šestileté gymnázium se ukázal jako komplikovaný a oproti původním předpokladům se protáhl až do nového tisíciletí (poslední přijímací zkoušky do čtyřletého studia se konaly ve školním roce 2003/2004 a poslední třída tohoto studia maturovala v roce 2007/2008).

Od roku 1992 získala škola právní subjektivitu a stala se rozpočtovou organizací ministerstva školství. Ve stejném roce byla založena Nadace gymnázia Hlučín, která měla pomáhat s financováním krátkodobých i dlouhodobých projektů školy. Její existenci však ukončila změna právních předpisů v roce 1998. Od ledna 1995 se pak škola stala příspěvkovou organizací ministerstva. V témže roce se uskutečnila svým rozsahem nevídaná oslava 75. výročí školy spojená se sjezdem abiturientů a vydáním almanachu.

I přes nepříznivou situaci ve financování školství se v 2. polovině 90. let podařilo uskutečnit některé projekty modernizující budovu školy, jmenujme alespoň plynofikaci vytápění a rekonstrukci stropu a osvětlení tělocvičny.

Dlouholetou tradici studentských akcí, jako je NON STOP ve volejbalu, rozšířil v první polovině 90. let tzv. Crazy den (recesistní zábavné dopoledne, při kterém každá třída předvádí ostatním svůj program a porota složená z několika pedagogů i dalších pracovníků školy a také bývalých studentů vybírá vítěze). Obě akce se vzájemně vhodně doplňují a probíhají vždy okolo 17. listopadu jako připomínka Mezinárodního dne studentstva. K dalším studentským počinům patří školní rádio OMEGA, které svou činnost zahájilo v roce 2000 a funguje dodnes.

Školu významně reprezentuje smíšený pěvecký sbor, který ve své současné podobě existuje od roku 1992. Více jak deset let na škole také každoročně probíhala tzv. INFORMA (poprvé v roce 1996 ještě pod označením Burza povolání, naposledy potom v roce 2008), prezentační akce středních škol a učilišť, která sloužila především žákům základních škol, aby si mohli co nejlépe vybrat své budoucí studijní nebo učební zaměření. Od roku 2000/2001 navázala škola spolupráci s některými polskými školami v rámci programu Phare CBC, dodnes vydržela spolupráce s Lyceem v Namyslówě, i když samotný projekt Phare již skončil. Ve stejném roce se také zčásti změnila podoba přijímacích zkoušek (využili jsme některé standardizované testy, které připravuje společnost Scio). Protože se nové pojetí osvědčilo, bylo od následujícího školního roku používání testů Scio rozšířeno na celé přijímací zkoušky (od školního roku 2011/2012 jsou přijímací zkoušky založeny zčásti nadále na testech Scio a zčásti na testech společnosti CERMAT).

Školní rok 2001/2002 byl významný především změnou zřizovatele školy, kterým se stal Moravskoslezský kraj.
Výrazná kulturní akce proběhla v říjnu 2002. Škola uspořádala ve spolupráci s městem Hlučínem a dalšími místními kulturními institucemi benefiční pořad věnovaný Iljovi Hurníkovi (k jeho 80. narozeninám) a Slezsku. Benefiční proto, že výtěžek byl věnován obětem záplav, které tehdy postihly především některé oblasti Čech.

Škola byla a je úspěšná také při různých testováních znalostí a dovedností žáků, kterých se pravidelně účastní od 2. poloviny 90. let. Původně se jednalo zvláště o tzv. Sondu MATURANT a Kalibro, později o Maturity nanečisto. Řada studentů naší školy dosáhla nadprůměrných výsledků v Národních srovnávacích zkouškách, které pořádá Scio.
Od 90. let také narostl počet oborových i sportovních soutěží, kterých se škola účastní. Mnozí studenti v nich dosáhli vynikajících výsledků.

Jednou z výrazných změn ve výuce přibližně od roku 2000 je rozrůstající se vybavenost především odborných učeben moderní multimediální technikou (zvláště musíme zmínit dataprojektory a interaktivní tabule). V tomto období se také uskutečnila modernizace části budovy a přilehlého školního areálu (např. školní hřiště – asfaltový povrch, přístavba hydraulické plošiny /výtahu/ pro hendikepované, přeměna školní jídelny na výdejnu, rekonstrukce osvětlení).

Od roku 2006/2007 se naplno rozběhla příprava na reformu základního a středního vzdělávání, která vychází z platného školského zákon, dále z tzv. Bílé knihy a z dokumentu Rámcový vzdělávací program pro základní (gymnaziální) vzdělávání. Na jejich základě pak škola vypracovala vlastní program (tzv. školní vzdělávací program), podle kterého musí vyučovat. Přechod na nový systém je postupný. Ve školním roce 2009/2010 se podle ŠVP začalo vyučovat v primách a terciích.

K 1. lednu 2007 začala škola používat nové pojmenování. Získali jsme čestný název Gymnázium Josefa Kainara, Hlučín. Prvotní podnět k přijetí čestného názvu dal pan JUDr. František Blažej. Většina pracovníků školy se s návrhem ztotožnila a škola se rozhodla usilovat o jeho získání. Kromě řady administrativních úkonů se však celá věc zkomplikovala i na politické úrovni, když se jeden člen krajského zastupitelstva postavil proti tomuto návrhu s výtkou, že Kainar psal i tendenční poezii, a přesvědčil těsnou většinu zastupitelů, aby hlasovali proti udělení názvu. Vše se podařilo prosadit teprve na druhý pokus. Nový název se již vžil a dá se předpokládat, že bude trvalou součástí školy.

Současnost

V letech 2011 a 2012 došlo k dalším změnám. Především se ukázalo, že koncepce čistě šestiletého gymnázia je obtížně udržitelná (klesal počet zájemců o šestileté studium a naopak děti z Hlučínska, které vycházely z devátých tříd ZŠ, odcházely studovat na čtyřletá gymnázia do Ostravy nebo Opavy). Proto se škola rozhodla obnovit od školního roku 2013/2014 čtyřleté studium při současném zachování studia šestiletého (každý rok bude přijímána jedna třída šestiletého a jedna třída čtyřletého studia). Druhou změnou byla změna ve vedení školy. Na základě výsledků konkurzu našeho zřizovatele Moravskoslezského kraje se novou ředitelkou školy stala od 1. srpna 2012 PhDr. Charlotta Grenarová.

Posledních několik let je tedy obdobím poměrně významných změn. Došlo k obměně vedení školy i celého pedagogického sboru, probíhá přechod na novou koncepci vyučování založenou na rámcových a školních vzdělávacích programech, změnila se podoba maturitních zkoušek, byl završen přechod na čistě šestiletou formu studia, ale krátce po tom se rozhodlo o opětovném zavedení i studia čtyřletého. Nakupení změn je natolik zřetelné, že můžeme hovořit o nové fázi ve vývoji školy. Na její zhodnocení je zatím ještě brzy. Všichni ale věříme, že bude minimálně stejně tak úspěšná, jako byly ty předchozí.

Škola Taekwon-Do ITF Kangsong, z.s.